Házená - TJ Lokomotiva Plzeň

Vážení sportovní přátelé,
dovolte, abychom při vzpomínání na začátky mezinárodní házené našeho oddílu, citovali materiál, který u příležitosti 10ti let jeho trvání (v roce 1975) připravil její dlouholetý funkcionář – předseda oddílu pan Miroslav Hodina. Použití tohoto materiálu je i poděkováním za jeho obětavou práci.

‾Házená jako taková měla na plzeňském Petrohradu vždy dobrou tradici a to jak v DTJ I1, tak i Sokole Plzeň V. Když při sjednocení tělovýchovy přibyl na ‾Pětku“ Star Plzeň, bylo možno hovořit o házené vysoké kvality.

Vývoj se ovšem nedal zastavit ani ve sportu a proto v roce 1965 přechází Česká – národní házená na házenou podle mezinárodních pravidel. Rozhodnutí bylo uspíšeno přestupem B družstva mužů ze Škody Plzeň, kteří vyhráli II. ligu a pod tímto názvem nemohli být do I. ligy zařazeni.ligy zařazeni.

K 1. červenci 1965 přestoupili do Lokomotivy Plzeň hráči : Hávránek, Eret, Vurm, Mudr. Čákora, Mařík, Mašek, Tucík, M.Huml, Šnobl, kteří spolu s Valkonym – přišel ze Šťáhlav a F.Šaškem z Třemošné utvořili ‾A“ mužstvo. Stávající hráči Lokomotivy Plzeň – Hojer, Svidenský, J.Šašek, Král, bři Nový, Kubík, J. Huml, Filipi a další utvořili mužstvo ‾B“. Organizaci oddílu zajišťoval výbor ve složení: M.Hodina – předseda, F.Pomp – místopředseda, J.Huml – organizační pracovník, E.Urban – pokladník, V.Přibyl – vedoucí ‾A“ mužstva. ‾A“ muži hráli I.ligu, muži ‾B“ byli zařazeni do krajského přeboru. Jako trenér byl získán Josef Valdman.

První utkání podle mezinárodních pravidel bylo sehráno mezi Lokomotivou Plzeň a soupeřem z NDR Aktivist Lauchhammer.

Velmi úspěšným lze označit vstup do I. ligy na podzim roku 1965, tak i mužů ‾B“ v krajském přeboru a to co do výkonu tak i návštěvnosti.Vůbec první utkání v I. lize porazila Lokomotiva Plzeň rozdílem 4 branek dlouholetého účastníka I. ligy Tatran Trnavu před více jak tisícovkou platících diváků. Na druhé kolo proti pražské Dukle přišlo více než 1.500 diváků. Podzim skončil za střídavých úspěchů se ziskem 9 ti bodů, ale jaro 1966 již nezastihlo naše družstvo v dobré formě, prostě výkonem nestačili, když většinu ligových zápasů prohráli rozdílem dvou branek ( Slávie Praha 22 : 24, Gottwaldov 20 : 22, v Karviné 23 : 21, v Zubří 20 : 18). Po ročním působení v naší nejvyšší soutěži mužstvo sestoupilo do II.ligy, kde mělo neméně těžkou pozici, neboť každý ze soupeřů se snažil proti bývalému účastníku nejvyšší soutěže uhrát co nejlepší výsledek. Bylo to o to těžší, že družstvo opustil trenér Valdman a hráči Mařík, Tucík a Šnobl. Bylo však doplněno z vlastních řad Králem, Svidenským, J.Šaškem a F.Hojerem. Jako trenér působil V.Eret. Po jeho odchodu družstvo vedl Jiří Huml, později pak Petr Vurm. Družstvo ‾A“ mužů se později dále měnilo, když odešel Havránek a přestal Mašek. Nastaly potíže, ale kádr vydržel, vždy se hrála dobrá házená s dobrými výsledky, jak ve II.lize, tak i muži ‾B“ v krajském přeboru. Měnili se hráči, měnili se i funkcionáři. Odešel E.Urban, přestal Pompl i Přibyl. Za tyto byli získáni Jan Špeta, Antonín Hájek aj.Filipi. Tři čtvrtiny roku nám pomáhal také trenér Miloslav Moulis, který pak odešel trénovat do zahraničí. Na jeho místo nastoupil Jaroslav Karnold a z původního družstva hráli již jen MUDr. Čákora, F.Šašek a Z.Valkony. V současné době pracuje výbor ve složení : M.Hodina, O.Nosek, E.Rada, J.Filipi, J.Šašek, J.Král aj.Karnold.

Oddíl žil a žije, svůj sport provozoval a provozuje ve skutečně amatérských podmínkách. Přijatelné šatny si vybudoval sám v akci ‾Z“ až v roce 1970 za finanční podpory Obvodního národního výboru Plzeň 2. Na jejich výstavbě včetně zdrenážování hřiště členové oddílu odpracovali zdarma 1.780 brigádnických hodin a to během letní přestávky.

Všechna uplynulá léta jsme úspěšně ve II.lize obstáli. Byli jsme nejhůř sedmí, nejlépe pak třetí v tabulce. Totéž lze říci o mužích ‾B“, bojujících v krajském přeboru. Více je nutno si vážit úspěchů v soutěži slušnosti a oddíl vždy řádně plnil své povinnosti, o čemž svědčí skutečnost, že za celých 10 let nemusel platit ani jednu korunu pořádkové pokuty. Jistě důkaz o obětavosti všech hráčů i funkcionářů. Méně úspěchů jsme zaznamenali v družstvech mládeže. Byli sice světlé chvilky, když dorost byl druhý v kraji a stačil jediný bod, aby postoupil do I.ligy. Žáci hráli se střídavými úspěchy, ale většinou u nás žáci získávali základy, které pak rozvíjeli a uplatňují v jiných oddílech. Přesto některé tehdejší žáky neodradila ani porážka 2 : 42 z podzimu 1965, kterou utrpěli v Nezvěsticích a dnes v naší Lokomotivě jsou platnými hráči v družstvech dospělých. V současné době tvoříme nová družstva, snad u těchto bude více vytrvalosti a oddílové věrnosti.

DESET LET, krátký úsek v lidském životě, ale co muselo být vynaloženo úsilí, obětavosti i odříkání všech, kteří mají házenou rádi. Odměnou jim byla a je radost z pohybu, z úspěchů na sportovním poli. Sám jednotlivec by to nedokázal, ale v kolektivu bylo překonáno hodně. Nutno vyzdvihnout obětavost rodičů, zvláště maminek a manželek hráčů i funkcionářů, že měli a mají pochopení, že pomáhají v tom, abychom mohli házenou hrát. Každý rok z těch deseti byl v něčem jiný. Každý přináší vzpomínky. Každý rok a celé desetiletí každému našemu členu přinesl něco nového, něco co jiný získává velmi těžko nebo vůbec nezíská. Krásné chvíle prožité v kolektivu na hřištích při zápase, při trénincích, v poznání naší krásné vlasti a v poznání jiných lidí, jiných mravů.

Naši házenkáři snad z celé naší tělovýchovné jednoty v těchto deseti letech přivítali na našem hřišti nejvíce zahraničních soupeřů. Na ‾Pětce ‾ hráli Francouzi, Dánové, západní Němci, Rakušané a nejvíce pak soupeři z Německé demokratické republiky. Naši Lokomotivu jsme reprezentovali v několika městech ve Francii, kde jsme dokázali získat i pohár populárního Krola, vítězstvím nejen nad francouzskými, ale i nad západoněmeckými a lucemburskými soupeři. V Rakousku jsme startovali v Linzi, ve Schwatzu a Insbrucku. v západním Německu jsem hráli v Regensburgu, v Neukirchenu, Dirmingenu, Pirmansens, Rohlalben, Zweibrückenu a dalších. V Německé demokratické republice jsme byli dvakrát hosty ve Frankfurthu nad Odrou, kde na turnaji jsme hráli nejen s domácími, ale i s házenkáři ze SSSR a Jugoslávie. Hostili nás v Eisenhüttestadtu, navštívili jsme Harthu i Mainingen. Byli jsme aktéry při oslavě 750 let trvání obce lužických Srbů ve Schleife, kde mimo jiné jsme dokázali porazit i Dynamo Berlín. Byly to hezké chvíle, byly nákladné pro každého účastníka, ale každý rád vzpomíná a bude mít na co vzpomínat.

Náš oddíl házené plzeňské Lokomotivy má dobrý zvuk. Patří mezi kvalitní házenkářské oddíly a je na nás všech, na těch co hráli, hrají a hlavně na těch, co přijdou později, aby bylo možno oslavovat více desetiletí.